DOGPA, NOMÁDI TIBETU

REZERVOVAT

Dokumentární film DOGPA, NOMÁDI TIBETU mladé čínské režisérky Yan Chun Su, žijící v USA, zachycuje přelomové období posledních kočovných pastevců na vysokohorských travnatých stepích Tibetské náhorní plošiny ve východním Tibetu. Původní obyvatelé po tisícietí dokázali s pomocí svých stád jaků, ovcí a koz žít ve vysoké nadmořské výšce. Jejich život byl sice těžký, avšak po generace probíhal v souladu s místními přírodními podmínkami a přizpůsoboval se rytmu okolní krajiny. Potřeby lidí a přírody byly v rovnováze, dnes to nazýváme udržitelným způsobem života.

Režisérka prostřednictvím členů rodinné kočovné skupiny vtahuje diváka do každodenní reality pastevců, kteří jsou na jedné straně politikou čínské vlády tlačeni k rychlým sociálním změnám, a zároveň jsou vystaveni přímým dopadům klimatické změny. Vláda parceluje pastviny, staví ploty, buduje “na zelené louce” nová města a osady a zakazuje pastevcům tradiční pohyb za dobrou pastvou v souvislosti s počasím a ročním obdobím. Příroda přináší kolaps vodního režimu, jezero vysychá, nedostatek vody zhoršuje kvalitu travin a pastviny se s pomocí silného větru mění před očima v písečnou poušť. Tibetští nomádi se ocitají na hranici svého sociálně-kulturního i ekologického přežití.

Autorka neidealizuje, nehodnotí, ani nedává “dobré rady”, naopak vidí základní společné rysy:

“Jakožto příslušnici menšiny žijící v USA a jakožto ženu pracující nejprve v inženýrské profesi a potom u filmu, mě to táhlo obzvlášť ke kulturám menšin čelícím asimilaci. Různí jednotlivci a různé etnické skupiny mohou být vystaveni nejrůznějším těžkým zkouškám, ať už jsou náboženského, sociálního, politického nebo environmentálního charakteru. Ale v jádru je ten boj podobný: je to boj za identitu a důstojnost, boj za domov.”

Zachycením skutečnosti film DOGPA takřka v přímém přenosu upozorňuje na problém, jehož dopad je mnohem širší, než se na první pohled může zdát.